First moment (2/6)

28. srpna 2012 v 8:53 | Tea |  First moment
Typ: Na pokračování
Postavy: Margot- vysokoškolačka- 19-ti letá studentka ekonomie
Sally- promiskuitní studentka ekonomie
Ray
a další...
Spokojenost: 80%
Žánr: humor, romantika,...


Uvařila jsem kafe a posadila se k ní ke stolu. Vypadala docela spokojeně, i když jsem měla pocit, že ještě měla v krvi nějaký zbytkový.
"Tak, jaké to včera bylo?" zeptala se mě.
"Jaké to bylo? Blázníš? Takovou otázku nemůžeš dávat mně. Na to se můžeš ptát maximálně sebe, protože já mám v ohledu na včerejší noc absolutní okno." Vychrlila jsem na ni.
"No nic. Vlastně se ani nedivím. Měla jsi toho v sobě opravdu docela dost. Teda, na tvé poměry."
"Radši toto téma uzavřeme, měla bych ještě výčitky." Zasmála jsem se.

Byla sobota a já neměla chuť ani někam vyrazit, ani si povídat se Sally. Vlastně ani ona mi asi nechtěla být na obtíž, protože se po druhé hodině vytratila kdovíkam. Pořád někam chodí, ale mě ani vlastně nezajímá, kam. Její život mě neinspiruje ani nefascinuje. Zkrátka mě nechává absolutně klidnou.

Lehla jsem si na postel a koukala na televizi. Zrovna dávali Super drbnu, takže to zase taková nuda, jakou jsem očekávala, nebyla. Takto jsem strávila hodinu, ale pak mě televize rázem přestala bavit.
Zavolala jsem kamarádce Pru. "Ahoj Pru, tady Margot."
"Čau Margot. Co potřebuješ?"
"Nechceš někam zajít? Třeba do parku, nebo na stěnu?"
"Jo, třeba na stěnu bysme mohly."
"Tak jo, co třeba v 17:20?"
"OK, budu tam." Odpověděla Pru.
"Čau."
"Měj se."

S Pru jsem se seznámila na stěně. Lezla už od malička, stejně jako já. Táta mě brával na stěnu jednou týdně, kdy tam chodil se svými přáteli. Byla to taková mužská jízda, jenom tam byl jeden háček, kterému se říkalo:děti. Každý chlap až na Grega měl dceru. Mužů bylo 5 a dětí 4. Tam jsme se s Pru seznámily. Nyní studuje antropologii- děsný obor.
Sbalila jsem si sedák, lezečky, lano a další potřebné věci, do batohu. Vyšla jsem z bytu, zamkla dveře a pospíchala na metro. Stěna byla vzdálena 2 zastávky a kousek jsem musela jít pěšky. Chození mi zase tolik nevadí, protože donedávna jsem byla zvyklá na malé město, kde byl maximálně autobusový spoj. Už jsem se těšila na Pru, ale zničehonic zazvonil mobil.
"Ahoj Pru, kde jsi?"
"Promiň, ujela mi tramvaj. Přijedu za půl hodiny."
"Dobře, budu na Tebe čekat. Těším se, ahoj ."

Měla jsem alespoň možnost si zatrénovat, protože Pru je opravdu přebornice v lezení. Posledních 10 volných minut bez Pru jsem strávila v kavárně. Dala jsem si horkou čokoládu a když jsem dopíjela, přiřítila se ke mně Pru.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lynn. Lynn. | Web | 28. srpna 2012 v 9:23 | Reagovat

Naozaj je to chytlavé :) teším sa na ďalší diel :)

2 lyanelle lyanelle | Web | 28. srpna 2012 v 10:05 | Reagovat

Som zvedavá ako sa to bude vyvíjať :) Píš ďalej, baví ma to! :)

3 Kimberrly* Kimberrly* | Web | 29. srpna 2012 v 10:37 | Reagovat

Promin, tvůj blog je zaměřenej hlavně na knížky a já bych k tomu neměla co říct :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama