Die young....2. part

9. listopadu 2012 v 17:45 | Tea |  Die young
Hl. postavy: Adelaine- třiadvacetiletá workoholička pracující jako novinářka v redakci týdeníku Rest- redaktorka s nevšední povahou a problémy
Vedl. postavy: Ule, Ray, Mandy,...
Žánr: drama
Doba: 21. století
Prostředí: nepopsatelné
Přístupnost: 15
◄1. part ___________________________3. part►



Bylo 7 hodin ráno a já jsem šla do práce. Ulice Brooklynu byly plné lidí, stejně jako každý jiný den. Na toto je New York hrozný. Ještě než jsme se s rodiči přestěhovali do velkoměsta, bydlela jsem v malém městečku blízko Clevelandu a byl tam takový klid. Holt velkoměsto je velkoměsto.

Po příchodu do redakce jsem spatřila Mandy, sedicí za stolem a povídajíc s Paulem. Pracovala jako redaktorka rubriky Vztahy. Tomuto tématu jsem se vyhýbala oklikou, ale Mandy dokázala opravdu v nějakých případech velmi dobře pomoci.
"Chceš kafe?," zeptala jsem se Mandy.
"Ani ne, už jsem ráno jedno měla. Mimochodem, nebyla jsi na poradě!"
"A jo, do háje. Co se řešilo?"
"No, mám ti vyřídit od Raymonda, aby ses u něj zastavila."
"No, já k němu odpoledne zajdu."
"Říkal, že tam máš jít hned, jakmile přijdeš!"

Odplazila jsem se k Raymondově kanceláři a zaklepala na dveře. "Dále" se ozvalo asi po pěti vteřinách. Vešla jsem tedy dovnitř.
"Ahoj Adelaine, jakto, že jsi nebyla dnes na poradě?"
"Po tvé minulé připomínce k mé osobě jsem se raději neopovažovala přijít."
"Ale prosím tě, doufám, že jsi to nebrala osobně. To tě tak rozhodila má připomínka o větší spolupráci?"
"No, abych pravdu řekla, docela mě to zaskočilo."
"Jo tak zaskočilo. Aha, pokud jsi z toho byla v rozpacích, tak se ti velice omlouvám. Ale teď k věci."
"Poslouchám."
"Byla jsi povýšena."
"Prosím?" řekla jsem s údivem na tváři.
"Slyšíš dobře. Newyorští policisté si tě chválí a byli by velice rádi, kdybys s nimi řešila jeden případ. Samozřejmě, že bys byla i nadále zaměstnaná tady a pracovala jako doposud."
"Děláš si ze mě blázny? To je úžasná nabídka."
"Bereš ji?"
"Samozřejmě."
"Dobře, tak se dneska odpoledne zastav na stanici."
"OK. Ještě nějaké pokyny?"
"Ne. I když jeden by tady byl. Buď opatrná, prosím."
"Jako vždy." Odvětila jsem a zavřela za sebou dveře.

"Dobrý den." Řekla jsem po vstupu do staniční kanceláře.
"Dobrý den Adelaine. Už vás očekáváme. Vysvětlím vám celý případ."
"Dobře."
"Posaďte se prosím." Posadila jsem se na křeslo u sedací soupravy a bedlivě poslouchala.
"Jde o případ jednoho mafiána. Ale nepředstavujte si nějakého silného mafiána. Je to Philip Obrey. V New Yorku velice vlivný člověk, kterého máme v hledáčku minimálně dva roky. Má pod sebou celou hierarchii kumpánů, ale nedaří se nám ho z ničeho obvinit."
"No, ale proč k této práci potřebujete mě?"
"Protože jste žena a Obrey podle našich informací ženu nemá."
"Jo, takže si myslíte, že vám budu dělat loutku, abyste se dostali jemu pod kůži."
"Myslím, že finanční odměna vás bude velmi lákat."
"Za kolik?"
"Kolik si určíte."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanny^ Hanny^ | Web | 9. listopadu 2012 v 20:08 | Reagovat

Taková obět a jde dobrovolně, docela mě napínáš;)

2 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 11. listopadu 2012 v 16:26 | Reagovat

JJ... souhlasím s Hanny... dost si mě překvapila... :-D  :-D jo a když už jsem tady.. nechtěla by si se zůčastnit literární soutěže? Probíhá na mém blogu ;-) budu ráda, když se ukážeš :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama