Vlak života... Báseň na TT

18. března 2013 v 17:35 | Tea |  Dějové básně
Nasedla jsem do vlaku,
bez cílové stanice,
do toho, kterým projedeš,
mnohé malé vesnice.

Do vlaku,
který nikde nestaví,
kde žádný člověk,
neznámého nezdraví.

Vyjela jsem z bodu 0,
někteří už tam seděli,
občas však dveře vlaku,
nepřívětivě zazněly.

Rozjeli jsme se ze stanice,
a pokračovali dále,
náhle jsme byli,
na nějakém bále.

"To je ono,
tady vystupujeme paní."
"To ještě ale není možné,
vždyť ještě nejsme do nebe pozvaní!"

Byla jsem nucena vystoupit,
dokonce i vlak mi zpomalil.
Náhle můj život,
se do země převalil.

Ráda vzpomínám na ten vlak,
bylo tam krásně.
V mládí jsme dokonce,
o jaru skládali básně.

V dospělosti jeli jsme,
dokonce i do kopce,
někdy jsme však potkali,
kdejakého surovce.

Ve stáří jsme vzpomínali,
na ty krásné chvíle,
i když jsme si minulost pamatovali,
pouze černobíle.

A nyní ležím v hrobě,
nade mnou koleje,
vlaky po nich sviští,
osudy stáčeje.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 karin-photo karin-photo | E-mail | Web | 18. března 2013 v 17:47 | Reagovat

Strašně hezké :-) Tvoje dílo? Jestli ano,tak klobouk dolů :-P

2 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 18. března 2013 v 19:37 | Reagovat

ou.. trochu děsivé, ale krásné.. :-D  :-D

3 hnedoockaVer hnedoockaVer | Web | 23. března 2013 v 14:29 | Reagovat

Njn všichni to máme jednou jistý:-(krásná báseň

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama