Ztrácím se... Báseň

17. září 2013 v 9:05 | Tea |  Citové básně
Ztrácím se v kombinaci písmen,
slov, vět.
Ztrácím se v tom, co mi píšeš,
že už není cesty ani tam, ani zpět.

Nemůžu uvěřit tomu,
jak arogantně mě odpálkuješ,
v situaci, když ti něco vyčtu,
a když si o to výslovně koleduješ.

Je nutné každého hned shazovat,
když něco nemilého z úst vytrousí?
Je nutné rozpitvávat věci tak do hloubky,
že se to v převelikou hádku vybrousí?

Je nutné prosazovat vždy vlastní názor,
když ho ostatní ihned neberou na zřetel ?
Je nutné vysvětlovat blbovi, jak to opravdu je,
přeci na světě je tolik takových pometel.

Není lepší se nad tím přenést,
a neřešit jedince?
Vždyť ani v base nenapraví,
jediného zločince.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama